Rad bych zavzpominal trochu na sve pocity pri hrani na let it roll open airu. Hral jsem od sedmi do osmi hodin, coz je cas, ktery mi skvele vyhovoval, jelikoz treba kolem dvanacte hodiny uz na me pada obrovska perina unavy :]. A co se tyce technickeho hlediska bylo vse naprosto skvele. Spise bych se rad zamyslel nad hranim samotnym.

Na lir open airu jsem si vpodstate poprve uvedomil, jak moc se zanr drum and bass zmenil, respektive posunul nekam jinam, alespon co se asi ocividne oblibenosti tyce. Liquid funk je zda se byt mrtvy a jedine misto, kde se asi jeste zcela doceni bude prazska roxy s plno zahranicnimi navstevniky, mohu se jiste mylit, ale jelikoz roxy je jedno z mala mist na kterych si zahraju, tak ho beru jako jeden takovy velky bod.

Tak nejak v koute duse verim, ze lide jeste dokazi ocenit stare hity, na ktere se jiz zapomnelo, napriklad album “True Colours” od “High Contrast” nebo kompilaci “MDZ.02”, na ktere je plno krasnych skladeb. A pokud nemaji tyhle skladby zazite, tak alespon je bude bavit jejich hudebni stranka i s tim jak jsou vlastne stare.

Ze zanru se dle meho nazoru vytratila romantika, alespon takova ta americka :], ale verim, ze casem zase lide budou ujizdet na peknych melodiich vice nez na par zefektovanych zvucich, vyrazne base a celkove prazdnosti, ktera dnes d’n’b provazi.

No musim rici, ze svuj set jsem zakoncil tak trochu z recese a nostalgie vlastnim remixem skladby “i believe in love” (original ma na svedomi Marcas), pricemz jsem se citil v podstate vtipne a zaroven trapne :]

Ale byla to zajima zkusenost a zjisteni, jiz ted se tesim na hrani do Roxy!